Jaké byly závody u ICN/ČSNS

Je to už dva roky, co jsem byla na své první soutěži u ICN. Nezdá se to, ale prožila jsem u této federace dost věcí a ty zkušenosti už mi nikdo nevezme.

Než jsem se ale přihlásila ke své první soutěži, hledala jsem na internetu svoje možnosti. A tam jsem narazila právě na ICN.

Co je ICN/ČSNS

ČSNS (Česká společnost pro naturální sport z.s.) je nezávislý právní subjekt, který může pořádat sportovní soutěže. Abych se mohla účastnit soutěží ČSNS, musela jsem se zaregistrovat v systému iCompete Natural a zaplatit členský poplatek platný na jeden kalendářní rok.

Líbila se mi hlavní myšlenka a tou je zbavit kulturistiku negativních označení jako „anabolické steroidy“ či „zakázaný doping“ a ukázat, že to jde i naturálně.

Roční výše poplatku činí 35 $.

Jak to chodí u ICN/ČSNS

Na stránkách společnosti visely termíny soutěží na celý následující rok, abych se jako závodník mohla rozhodnout, na kterou se připravit. A že to není otázka pár týdnů, ví každý kdo si tím prošel... Na výběr jsem měla z velkého množství kategorií. Mezi ty nejoblíbenější patří

Ms.Bikini model, Ms.Fitness Model nebo ženská kulturistika. Jakmile jsem měla vybráno, stačilo podat přihlášku a "čekat" na poslední týden před soutěží.

V tomto týdnu se mi totiž otevřela možnost zaplatit startovné. Do té doby jsem mohla měnit přihlášku dle libosti. Za mě je to určitě super, protože se vám v průběhu přípravy může stát, že onemocníte a nebudete schopni přijít s dostatečnou formou na danou kategorii. Pak se vám možnost změny může hodit.

Startovné na soutěže je různé, průměrně jsem zaplatila 2000,- za jednu kategorii.

Po zaplacení startovného jsem zpravidla do dvou dnů obdržela seznam otevřených kategorií a počet jejich účastníků. V tu dobu už jsem znala veškeré informace k soutěži, tzn. kde se soutěž koná, čas registrace a její start.

Soutěže se většinou konaly ve sportovní hale nebo městském divadle. Registrace bývala velmi rychlá - jen jsem přišla ke stolečku, kde jsem nahlásila své jméno. Paní si mě odškrtla, dostala jsem startovní číslo, které jsem měla již zvolené, a tím to celé končilo...

Pak už jsem jenom čekala, než přijdu na řadu. Soutěže začínaly většinou kolem 13. hodiny odpoledne a vůbec jsem se nemusela bát, že bych zmeškala start. Po prostorách soutěže pobíhal "pán s deskami", který mě upozornil, že jdu na řadu.

Na pódiu jsem byla cca 10 minut a na konci kategorie rovnou proběhlo i vyhlášení výsledků. Měla jsem štěstí, protože moje "Figure" a "Classic Figure" byly hned mezi prvními a tím pádem jsem měla během dvou hodin hotovo a mohla jsem se jít v klidu nadlábnout.

Moje zkušenosti

Jsem určitě ráda, že jsem si jako první federaci zvolila právě ICN/ČSNS. Absolvovala jsem zde 6 soutěží a na každou z nich mám skvělé vzpomínky. To se totiž klukům z ICN musí nechat - umějí to dobře zorganizovat.

Po příchodu do prostor soutěže bylo vždy vše skvěle označeno a nikdy jsem se nemusela pozastavovat nad tím, kam mám jít. Jelikož nemám auto a na soutěže jsem vždy jela vlakem, bývala jsem na soutěžích mezi prvními. Hned jsem si zabrala dobré místo, ideálně u zásuvky s dostatkem čerstvého vzduchu...

Čas mezi registrací a moji kategorií jsem tedy vyplňovala nástřikem a líčením. Líčit se neumím a tak jsem pokaždé oslovila zkušenou vizážistku. Na první dvě soutěže jsem si nástřik dělala sama (tedy manžel :D) a na ty další jsem se objednávala.

Ty pokaždé zajišťoval Filandr team a musím říct, že tihle lidé jsou prostě boží. Poradí, zajistí, udělají. Tečka. A že jsem slečně od nástřiků dala kolikrát zabrat. Teď na poslední soutěži, se mi asi pětkrát roztekla barva a chudák kolem mě musela pořád běhat a upravovat... To už se na takových soutěžích ale stává.

Každá ze soutěží, na kterých jsem byla, se konala na jiném místě a tak jsem měla možnost vyzkoušet si pódium na malé vesničce kousek od Kladna, nebo luxusní pódium v Hiltonu v Praze. Oboje mělo rozhodně svoje kouzlo. Tak či tak, stát na stagi byl můj sen už několik let a díky ICN/ČSNS jsem si ho mohla splnit.

Díky celému týmu ICN/ČSNS jsem nasbírala zkušenosti, seznámila jsem se s novými lidmi a donutilo mě to taky vytáhnout zadek někam jinam než do fitka a zpět. A toho si strašně cením. Ale co si budeme, Olympie je prostě jenom jedna...

Závěrem

Jsem opravdu ráda, že jsem se závodními prkny začala u této malé rodinné federace. Nebojí se jít proti proudu a to se mi líbí. Jak už jsem ale napsala k příspěvku na Instagramu - je na čase jít o dům dál...